Interaktivní historie Česka

Česko bylo po staletí důležitým centrem dějin střední Evropy. Tento projekt umožňuje sledovat jeho cestu — přes změny států, hranic, společenského uspořádání a kulturních kontextů

Otočte zařízení

Velká Morava

Mojmír I.

~795~846
  • ~830
    Sjednocení Moravy a Nitry pod Mojmírem I. — začátek Velké Moravy

Rostislav

~820~870
  • 846
    Rostislav se stává knížetem Velké Moravy

    Kdysi dávno, ještě před tím, než se objevilo slovo „Česko“, na tomto území rozkvetla Velká Morava. Byl to první stát, kde Slované začali stavět chrámy, přijímat křest a psát své první texty — ve srozumitelném jazyce

  • 863
    Cyril a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu s misí — začátek slovanského písma

Velká Morava + České knížectví

Svatopluk I. (VM)

~840–894
  • 870

Bořivoj I. (ČK)

~852~889
  • ~872
    Bořivoj I. se stává prvním historicky doloženým knížetem Čech
  • 884
    Metoděj se stává arcibiskupem Panonie a Moravy
  • ~885
    Svatopluk I. rozšiřuje Velkou Moravu: zahrnuje Panonii, část Slovenska, Čech a možná Malopolska

    Morava se ještě drží jako říše, ale na západě už sílí nové knížectví — se sídlem v Praze. Zatímco jedni přijímají Cyrila a Metoděje, druzí se křtí po bavorsku. Tyto dva světy jdou vedle sebe — krátce, ale navždy mění osud regionu

  • ~892
    Přemyslovci se usazují ve středních Čechách — začátek teritoriálního jádra budoucích Čech

Mojmír II. (VM)

~875~906
  • 894
    Po smrti Svatopluka Morava ztrácí kontrolu nad Nitrou a dalšími oblastmi

Spytihněv I. (ČK)

~875–915
  • 894
  • 907
    Bitva u Bratislavy — porážka Velké Moravy Maďary

České knížectví

Vratislav I.

888—921
  • 915

Svatý
Václav I.

~907–935
  • 921
    Po smrti otce nastupuje na trůn Václav, ale moc zůstává u matky. Poté u babičky Ludmily. Pak matka nařizuje její vraždu
  • ~925
    Václav přebírá moc. Začíná stavět kostely, platí daň císaři a udržuje mír se sousedy

Boleslav I.
Ukrutný

~915–972
  • 935
    Vražda svatého Václava na příkaz bratra Boleslava I. Začíná rozšiřování na východ a boj s Maďary

    Někde mezi lesy a kopci se kladly základy budoucího Česka. Přemyslovci stavěli hrady, sjednocovali území a postupně proměňovali malé knížectví v součást velké evropské politiky

  • ~940
    Boleslav I. rozšiřuje knížectví a přestává platit daň říši

Boleslav II.
Pobožný

~932–999
  • 972
    České knížectví se rozšiřuje na Moravu — po oslabení maďarské hrozby

    Hranice se rozšiřovaly, hrady rostly a knížata už válčila a uzavírala spojenectví s císaři. Ale hlavním krokem vpřed nebyl meč, ale slovo: v Praze vzniklo biskupství a Čechy poprvé získaly vlastní duchovní osu

  • ~973–975
    Založení pražského biskupství — první stálá církevní instituce
  • 997
    Mučednická smrt svatého Vojtěcha (Adalberta) — symbol křesťanství Čech

Boleslav III.
Ryšavý

~965–1037
  • 999

Vladivoj

~981—1003
  • 1002

Boleslav IV.
Polský

967–1025
  • 1003–1004
    Polský král obsazuje Prahu. Přemyslovci se vracejí k moci o rok později

Jaromír

~975–1035
  • 1004

Oldřich

† 1034
  • 1012

Jaromír

~975–1035
  • 1033

Břetislav I.

~1005–1055
  • 1034
  • 1039
    Výprava Břetislava I. do Polska — dobytí Gniezna a relikvií svatého Vojtěcha
  • ~1040
    Bitva v lese Brůst: vítězství Břetislava I. nad vojskem císaře Jindřicha III.

    Knížata už jen nebojovala — začínala vládnout. Břetislav I. vytváří první soubor zákonů, zakazuje otroctví a upevňuje řád. Čechy činí krok k opravdové státnosti

  • ~1047
    Uzavření pevného míru mezi Břetislavem I. a Jindřichem III.

Spytihněv II.

1031–1061
  • ~1055
    Sestavení prvního českého zákoníku — Břetislavových nařízení
  • 10. července 1055
    Smrt Břetislava I. a začátek vlády Vratislava II.

Vratislav II.

1035–1092
  • 1061
  • 1061
    Vratislav II. se stává knížetem a zahajuje výstavbu vyšehradského areálu
  • 1085
    Vratislav II. získává královský titul od císaře Jindřicha IV. a posiluje kontrolu nad Moravou

Břetislav II.

~1060—1100
  • 1092
    Po smrti Vratislava II. začíná nestabilní období střídání knížat

Bořivoj II.

~1064—1124
  • ~1100
    Bořivoj II. se dostává do konfliktu s bratry — série vnitřních převratů

Svatopluk II.

~1075—1109
  • 1107

Vladislav I.

~1070—1125
  • 1109

Bořivoj II.

~1064—1124
  • 1117

Vladislav I.

~1070—1125
  • 1120

Soběslav I.

~1090—1140
  • 1125
    Smrt Vladislava I. — k moci přichází jeho bratr Soběslav I
  • ~1126
    Za Soběslava I. dochází ke stabilizaci hranic — uznání Čech jako součásti Svaté říše římské
  • ~1126
    Začátek stavby rotundy svatého Víta — předchůdkyně budoucí katedrály

Vladislav II.

~1110—1174
  • 1140
  • 1158
    Vladislav II. získává od císaře královský titul a potvrzení držení Čech a Moravy

    Nový titul, nová prestiž. Český kníže se stává králem — sice ne navždy, ale je to důležité znamení: Praha stále sebevědoměji vstupuje na evropskou scénu

  • ~1158
    Vladislav II. zakládá klášter na Strahově
  • ~1159
    Založení kláštera v Teplé — kulturní centrum západních Čech
  • 1167
    Vladislav II. se vzdává trůnu ve prospěch syna Bedřicha — dočasné předání moci

Bedřich

† 1189
  • 1172
    Bedřich je potvrzen jako kníže s podporou císaře

Soběslav II.

† 1180
  • 1173
    Soběslav II. sesazuje Bedřicha a stává se knížetem — konflikt mezi příbuznými

Bedřich

† 1189
  • 1178
    Císař zasahuje: Bedřich je navrácen na knížecí trůn
  • ~1182
    Mírový sněm v Quedlinburgu mezi knížaty a říší — pokus o urovnání dynastického konfliktu

Konrád
Ota

† 1191
  • 1189
    Smrt Bedřicha — moc přechází na Konráda Otu
  • 29. ledna
    1189
    Vydání takzvané Iura Conradi — dokumentu o právech české šlechty
  • 1191
    Smrt Konráda Oty — začal boj o trůn mezi Přemyslem Otakarem a dalšími uchazeči

Přemysl
Otakar I.

~1155–1230
  • 1192
    Přemysl Otakar I. se stává knížetem — na pozadí říšské krize

Břetislav III.

1137—1197
  • 1193
    Císař sesazuje Přemysla Otakara I. a předává vládu nad Čechami biskupu Břetislavovi III

Přemysl
Otakar I.

~1155–1230
  • 1197
    Přemysl Otakar I. znovu získává moc v Čechách

České království

Přemysl
Otakar I.

~1155–1230
  • 1198
    Přemysl Otakar I. získává královský titul od Filipa Švábského — počátek českého království
  • 26. září
    1212
    Zlatá bula sicilská potvrzuje dědičný královský titul českých králů

    Po staletích nestability se Čechy konečně stávají královstvím — ne z milosti, ale právem. Přemysl Otakar I. tento status natrvalo upevňuje: od nynějška je koruna součástí českého osudu

  • 1222
    Založení litoměřické diecéze
  • 1225
    Posílení vlivu duchovenstva na dvoře Přemysla Otakara I.
  • 1228
    Korunovace Václava I. jako spoluvládce za života Přemysla Otakara I.

Václav I.

1205–1253
  • 1230
    Smrt Přemysla Otakara I.; Václav I. se stává českým králem
  • 1235
    Potvrzení Zlaté buly z roku 1212 císařem Fridrichem II.
  • 1241
    Mongolská invaze dosahuje Moravy

Přemysl
Otakar II.

1233–1278
  • 1253
    Přemysl Otakar II. se stává českým králem
  • 1260
    Bitva u Kressenbrunnu — vítězství Otakara II. nad Uhry

Václav II.

1271–1305
  • 1278
    Bitva na Moravském poli — smrt Otakara II., moc přechází na Václava II.
  • 1291
    Václav II. obsazuje Krakov a získává kontrolu nad Malopolskem
  • 1293
    Začátek ražby pražského groše — měnová reforma Václava II.
  • 8. února
    1296
    Vražda Přemysla II. — český král se stává hlavním uchazečem o polskou korunu
  • 2. června
    1297
    Korunovace Václava II. jako českého krále
  • 2. července
    1298
    Sesazení císaře Adolfa s podporou Václava II.
  • 1300
    Václav II. je korunován polským králem v Hnězdně

Václav III.

1289–1306
  • 1305
    Václav III. zdědil trůny Čech, Polska a Uherska

Rudolf I.
Habsburský

1281–1307
  • 1306
    Vražda Václava III. v Olomouci — konec Přemyslovců

Jindřich
Korutanský

1270–1335
  • 1307
    V Čechách začíná nestabilita: vláda Jindřicha Korutanského je slabá a zpochybňovaná

Jan Lucem­burský

1296–1346
  • 1310
    Jan Lucemburský nastupuje na trůn a je korunován v Praze
  • 1311
    Listina Jana Lucemburského potvrzuje privilegia stavů a měst
  • 1344
    Zřízení pražského arcibiskupství

Karel I.

1316–1378
  • 1346
    Karel I. se stává českým králem

    Pokud v českých dějinách existoval skutečný zlatý věk, pak to bylo za vlády Karela I. Stal se císařem Svaté říše římské a proměnil Prahu v opravdové centrum světa — s univerzitou, dlážděnými ulicemi a ambicemi srovnatelnými s Paříží

  • 1348
    Založení Karlovy univerzity v Praze
  • 1355
    Karel I. se stává císařem Svaté říše římské
  • 1356
    Vydání Zlaté buly — upevnění postavení Čech v říši
  • 9. července
    1357
    Základní kámen Karlova mostu v Praze (architekt — Peter Parléř)

Václav IV.

1361–1419
  • 1378
    Smrt Karela I. — začátek vlády Václava IV.
  • 1389
    Konflikt mezi německými a českými studenty v Praze
  • 1393
    Vražda Jana Nepomuckého — královského zpovědníka, který odmítl porušit zpovědní tajemství
  • Kolem roku 1400
    Dokončení stavby Týnského chrámu v Praze (hlavní stavitel — Matěj Rejsek)
  • 18. ledna
    1409
    Dekret kutnohorský: univerzitní Češi získávají převážné zastoupení — důležitý krok k husitské reformě
  • 1412
    Pálení odpustků v Praze — husité veřejně odsuzují papežský obchod s odpuštěním
  • 1413
    Jan Hus končí veřejná kázání v Betlémské kapli — konflikt s církví se vyostřuje
  • 1415
    Upálení Jana Husa na koncilu v Kostnici

Zikmund
Lucem­burský

1368–1437
  • 1419
    První pražská defenestrace: husité vyhazují katolické radní z okna radnice — začátek povstání

    Lidé povstali ne kvůli daním nebo hladu, ale kvůli spravedlnosti ve víře. Tak začaly husitské války — ohnivý a krvavý konflikt, ve kterém se Čechy na čas vymanily z moci Říma a říše a staly se symbolem duchovního a národního odporu

  • 1420
    Husité vítězí v bitvě na Vítkově
  • 1421
    Uznání husitského programu v Čáslavi
  • 1424
    Vítězství táborských pod vedením Jana Žižky v bitvě u Malešova
  • 1433
    Husitské vojsko dosahuje Baltského moře — vrchol vlivu hnutí
  • 1434
    Bitva u Lipan — porážka táborských
  • 1436
    Kompaktáta uznána bazilejským koncilem

Albrecht II.

1397–1439
  • 1437
    Smrt Zikmunda a konec lucemburské dynastie

Jiří z
Poděbrad

1420–1471
  • 1440
    Jiří z Poděbrad se stává dočasným vládcem Čech za mladého krále Ladislava Pohrobka

Ladislav
Pohrobek

1440–1457
  • 1453
    Třináctiletý Ladislav Pohrobek se stává českým králem

Jiří z
Poděbrad

1420–1471
  • 1458
    Jiří z Poděbrad zvolen králem — první a jediný husitský král Čech a zároveň první vládce nekrálovského původu zvolený sněmem

    Jediný husita na českém trůně, Jiří se stal králem v těžké době a pokusil se usmířit rozdělenou zemi. Snil o spojenectví evropských států — dávno předtím, než to bylo v módě

  • 1462
    Papež Pius II. odsuzuje kompaktáta
  • 1469
    Matyáš Korvín prohlášen protikrálem v Brně

Vladislav
II. Jagellonský

1456–1516
  • 1471
    Smrt Jiřího a začátek vlády Vladislava II. Jagellonského
  • 1485
    Kutnohorský náboženský mír mezi katolíky a husity
  • 1497
    V Plzni vytištěna „Trojanská kronika“ — první kniha v češtině vydaná v Čechách
  • 1500
    Přijetí Vladislavského zemského zřízení

Ludvík II.

1506–1526
  • 1516
    Ludvík II. se stává českým králem
  • 6. srpna
    1517
    František Skorina tiskne v Praze „Žaltář“
  • 31. října
    1517
    Martin Luther zveřejňuje 95 tezí — počátek německé reformace na pozadí husitského dědictví

    Luther navázal na to, za co Jan Hus položil život. V Čechách byla reformace přijata ne jako novinka, ale jako návrat k dřívějším přesvědčením — i když pod hrozbou zákazu

České země pod Habsburky

Ferdinand
I. Habsburský

1503–1564
  • 17. listopadu
    1526
    Ferdinand I. uznán českými stavy za zákonného krále
  • 10. června
    1546
    Začátek šmalkaldské války mezi katolíky a protestanty ve Svaté říši římské
  • 15. ledna
    1547
    České stavy odmítají podpořit Habsburky ve válce s protestanty

    Zpočátku Češi ještě doufali, že si zachovají své svobody a víru — i pod vládou Habsburků. Objevují se protestantští šlechtici, staví se renesanční zámky, kvete kultura. Ale napětí roste: kompromisy jsou čím dál křehčí

  • 1. dubna
    1547
    Porážka českých stavů v pražském povstání proti centralizaci Habsburků
  • 19. září
    1547
    Ferdinand I. prohlášen císařem Svaté říše římské
  • 25. června
    1555
    Augsburský mír potvrdil právo každého knížete zvolit náboženství pro svou zemi — katolictví nebo luteránství

Maxmi­lián I.

1527–1576
  • 25. července
    1564
    Maxmilián I. korunován českým králem; podporoval náboženskou toleranci a kompromis s protestantskými stavy

Rudolf II.

1552–1612
  • 6. září
    1575
    Rudolf II. se stává českým králem; za jeho vlády se Praha stala kulturním a vědeckým centrem Evropy
  • 1583
    Císař Rudolf II. přesouvá své sídlo z Vídně do Prahy
  • ~1600
    Vznik legendy o Golemovi v židovské kultuře Prahy
  • 9. července
    1609
    Rudolf II. uděluje „Majestát“ — náboženskou svobodu pro Čechy

Matyáš II.

1557–1619
  • 23. května
    1611
    Po smrti Rudolfa II. nastupuje na český trůn jeho bratr Matyáš

Ferdinand II.

1578–1637
  • 6. června
    1617
    Katolický Habsburk Ferdinand II. zvolen českým králem
  • 23. května
    1618
    Druhá pražská defenestrace: vyhozením císařských místodržících z okna zahájily české stavy povstání proti Habsburkům

    Pražská defenestrace — to je, když se během hádky několik úředníků vyhodí z okna hradu. Ale za tímto teatrálním činem se skrývala jiskra, která zažehla třicetiletou válku — jeden z nejtragičtějších konfliktů evropské historie

  • 24. května
    1618
    Začátek třicetileté války jako ozbrojeného konfliktu mezi českými stavy a císařem

Fridrich I.

1578–1637
  • 6. listopadu
    1619
    Fridrich I. byl korunován českým králem po svržení Ferdinanda II. českými protestanty
  • 8. listopadu
    1620
    Porážka českých stavů v bitvě na Bílé hoře vedla ke ztrátě autonomie a rekatolizaci země

    Bílá hora nebyla jen porážkou, ale začátkem nové éry. Česká šlechta byla zlomena, němčina nahradila češtinu ve vyšších kruzích a církev znovu získala absolutní moc

Ferdinand II.

1578–1637
  • 30. listopadu
    1620
    Ferdinand II. znovu získal českou korunu po útěku Fridricha I.
  • 1621
    Poprava 27 českých povstalců na Staroměstském náměstí
  • 1627
    Zrušení české kanceláře v Praze a její přesun do Vídně
  • 1. prosince
    1627
    Vydáno „Obnovené zřízení zemské“ — upevnění absolutismu
  • 1635
    Švédská armáda vtrhla do Čech jako součást protestantské ofenzivy během třicetileté války

Ferdinand III.

1608–1657
  • 15. února
    1637
    Ferdinand III. se stává císařem Svaté říše římské a českým králem uprostřed pokračující války

    Válku zdědil a snažil se nastolit řád. Za Ferdinanda III. byla Čechy už zničená a vypleněná, ale právě on začal budovat nový řád — centralizovaný, katolický a bezpečný. Ale vzdálený od někdejší svobody

  • 15. května
    1648
    Podepsán vestfálský mír, který formálně ukončil třicetiletou válku, ale boje na místě ještě pokračovaly
  • Říjen
    1648
    Navzdory míru Švédové obsadili Pražský hrad, ale nedokázali dobýt Staré Město, které bránili studenti a měšťané

Leopold I.

1640–1705
  • 2. dubna
    1657
    Po smrti Ferdinanda III. usedá na český trůn jeho syn Leopold I.
  • 1679
    V českém Slezsku vypuká masové selské povstání kvůli rostoucím robotám a hladu
  • 1683
    Karlova univerzita přechází pod kontrolu jezuitů a stává se katolickým vzdělávacím centrem
  • 1703
    Začala válka o španělské dědictví: české země jsou opět zataženy do cizího dynastického konfliktu

Josef I.

1678–1711
  • 5. května
    1705
    Josef I. se stává císařem; české země hrají roli zázemí ve válce o španělské dědictví

Karel II.

1685–1740
  • 1711
    Začátek vlády Karela II.: centralizace moci a příprava na předání trůnu dceři
  • 1730
    Za vlády Karela II. v Praze vzkvétá barokní architektura — staví se paláce, kláštery a kostely

Marie Terezie

1717–1780
  • 20. prosince
    1740
    Začátek vlády Marie Terezie, která provedla rozsáhlé reformy a posílila centralizovanou moc v monarchii

    Za vlády Marie Terezie a Josefa II začala nová éra: centralizovaná, byrokratická, ale už ne tak fanatická. Začaly se reformovat školy a zákony, mluvilo se o rozumu — ale česky se stále mluvit nesmělo

  • 26. listopadu
    1741
    Bavorské vojsko obsazuje Prahu, kurfiřt Karel Albrecht je prohlášen králem českým
  • 26. června
    1743
    Rakouská armáda osvobozuje Prahu — vláda Marie Terezie v Čechách obnovena
  • 18. října
    1745
    Skončila válka o rakouské dědictví: Marie Terezie si udržela trůn, ale ztratila Slezsko ve prospěch Pruska
  • 1756
    Marie Terezie zakládá v Praze Tereziánskou akademii — elitní vzdělávací instituci pro výchovu úředníků a šlechty
  • 1765
    Zavedení systému státního sčítání a katastru

Josef II.

1741–1790
  • 29. listopadu
    1780
    Začátek vlády Josefa II.
  • 13. října
    1781
    Toleranční patent — v Čechách jsou legalizovány protestantské obce
  • 1. listopadu
    1781
    Zrušeno nevolnictví — čeští sedláci získávají osobní svobodu
  • 1782
    Josef II. ruší kláštery, které se nevěnují vzdělávání ani péči o potřebné
  • 1784
    Josef II. se snaží zavést němčinu jako úřední jazyk — v Čechách roste nespokojenost

    Panovníci osvíceného absolutismu zrušili mučení, reformovali školy a dokonce oslabili vliv církve. Ale všechno to bylo v němčině. Český jazyk a kultura přežívaly na venkově a ve sklepích, jako by byly ve vyhnanství

Leopold II.

1747–1792
  • 20. února
    1790
    Leopold II. nastupuje na trůn a zmírňuje část reforem Josefa II, přičemž zachovává osobní svobodu rolníků a náboženskou toleranci

František I.

1768–1835
  • 5. července
    1792
    Po smrti císaře Leopolda II. získává českou korunu jeho syn František, budoucí první císař Rakouské říše
  • 1805
    Vyhlášení Rakouského císařství namísto Svaté říše římské
  • 1. března
    1815
    Začátek období restaurace po napoleonských válkách
  • 1818
    Založení Národního muzea v Praze (architekt — Heinrich Ferstel)
  • 1. března
    1831
    Založena Matice česká — spolek pro rozvoj českého jazyka a kultury
  • 1832
    Otevření první železnice na českém území

Ferdinand V.

1793–1875
  • 2. března
    1835
    Po smrti Františka I se českým králem stává jeho syn Ferdinand V.
  • 1842
    Založení pivovaru v Plzni (Pilsner Urquell)
  • 11. března
    1848
    Začátek revoluce roku 1848 v Čechách: požadavky na autonomii, rovnoprávnost a federalizaci monarchie
  • 12. června
    1848
    V Praze se koná všeslovanský sjezd — první pokus o sjednocení slovanských národů. Začátek pražského povstání
  • 17. června
    1848
    Potlačení pražského povstání

František Josef I.

1830–1916
  • 2. prosince
    1848
    V revolučním roce 1848 abdikuje Ferdinand V., a českou korunu získává jeho synovec František Josef I.

    Po revolucích roku 1848 Češi doufali ve víc: autonomii, češtinu ve školách, vlastní sněm. Ale kompromis z roku 1867 s Maďary je minul. Impérium se stalo dualistickým, ale ne pro všechny. Česko znovu zůstalo bez místa u stolu

  • 31. prosince
    1848
    Přijetí rakouské ústavy — takzvané Říjnové ústavy
  • 1852
    Nastolení neoabsolutistického režimu — František Josef I. soustřeďuje moc a ruší svobody revoluční éry
  • 1855
    Vydání novely „Babička“ Boženy Němcové — klasického díla české literatury
  • 1858
    Vydání almanachu „Máj“ — klíčového díla českého romantismu
  • 1861
    Zahájení výroby ohýbaného nábytku v Bystřici pod značkou Thonet, později — TON
  • 4. března
    1861
    Únorová ústava — pokus o liberalizaci a návrat omezeného parlamentarismu
  • 8. září
    1866
    Porážka Rakouska v bitvě u Sadové ho připravila o vliv v Německu a urychlila přechod k duální monarchii
  • 7. února
    1867
    Rakousko-uherské vyrovnání položilo základy duální monarchie

Rakousko-Uhersko

František Josef I.

1830–1916
  • 8. června
    1867
    František Josef I. korunován jako uherský král — formálně vzniká Rakousko-Uhersko
  • 1. září
    1869
    V Předlitavsku — rakouské části monarchie — byl přijat zákon o povinné základní školní docházce
  • 1871
    Otevření hlavního nádraží v Praze (architekt — Ignác Ullmann; modernizace — Josef Fanta)

    Česko zůstávalo pod vládou Rakouska-Uherska, bez skutečné politické samostatnosti. Přesto se právě v tomto období rozvíjí průmysl, tisk a národní hnutí — vše, co brzy povede k touze po úplné nezávislosti

  • 11. září
    1871
    Vláda Hohenwarta navrhuje projekt „Základů“ — pokus poskytnout Čechám autonomii po vzoru Uherska
  • Říjen
    1871
    Odpor německých a maďarských kruhů proti české autonomii
  • 14. listopadu
    1871
    František Josef odmítá schválit „Základy“ — projekt autonomie selhal
  • 30. listopadu
    1871
    Rezignace vlády Hohenwarta. Konec myšlenky trialismu
  • 9. května
    1873
    Začátek hospodářské krize („Velká deprese 19. století“) — pokles v českém průmyslu
  • 7. října
    1879
    Spojenectví Německa a Rakouska-Uherska: začátek Dvojné aliance
  • 1881
    Otevření Národního divadla v Praze (architekt — Josef Zítek)
  • 1882
    Premiéra cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany „Má vlast“
  • Duben
    1882
    Rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou část
  • 1885
    Otevření Rudolfina — koncertního a výstavního sálu (architekti — Josef Zítek a Josef Schulz)
  • 1885
    Založení Akademie užitého umění (UMPRUM) v Praze
  • 1890
    Růst podílu českého obyvatelstva a posílení národního hnutí v českých městech
  • 1893
    Premiéra symfonie „Z Nového světa“ Antonína Dvořáka v New Yorku
  • 1895
    Založení strojírenského podniku Škoda v Plzni
  • 1897
    Založení spolku Mánes a začátek rozkvětu české secese jako uměleckého a architektonického směru
  • 14. dubna
    1897
    Badenova reforma: němčina vyhlášena za úřední jazyk — protesty v Čechách
  • 1898
    Pařížský úspěch Alfonse Muchy: tvorba plakátů pro Saru Bernhardtovou a rozkvět art nouveau
  • Červenec
    1905
    Reformy v letech 1905–1907: růst politického zastoupení Čechů a všeobecné mužské volební právo
  • 1912
    František Kupka představuje první abstraktní práce na Podzimním salonu v Paříži
  • 1912
    Otevření Obecního domu v Praze — centra české secese a budoucího místa vyhlášení nezávislosti
  • 1912
    Formování české školy architektonického kubismu
  • 28. června
    1914
    Vražda arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu
  • 28. července
    1914
    Začátek první světové války
  • 1915–1918
    Začátek činnosti Mafie, Ligy za nezávislost, Československých legií
  • 1916
    Vznik Československé národní rady v Paříži pod vedením Masaryka

Karel III.

1887–1922
  • 21. listopadu
    1916
    Po smrti Františka Josefa I. získává českou korunu jeho vnuk Karel III.
  • 6. října
    1917
    Manifest českých poslanců Říšské rady o právu na sebeurčení
  • 1918
    Smrt Bohumila Kubišty — jednoho ze zakladatelů českého expresionismu
  • 3. října
    1918
    Rakousko-Uhersko žádá příměří u Dohody
  • 16. října
    1918
    Manifest Karela III. o federalizaci Rakousko-Uherska
  • 21. října
    1918
    Vznikl Národní výbor Českoslováků v Praze

První Československá republika

  • 28. října
    1918
    Vyhlášení nezávislosti
  • 30. října
    1918
    Martinská deklarace: Slováci vyhlašují snahu o společný stát s Čechy
  • 31. října
    1918
    Faktický rozpad Rakousko-Uherska: Maďarsko vystupuje z unie
  • 11. listopadu
    1918
    Císař Karel I. se vzdává účasti na státních záležitostech — konec monarchie v Rakousku

    Po staletích závislosti vznikla vlastní republika. Lidé se nadechli plnými plícemi, budovali demokracii, diskutovali, psali a tvořili. Ale žít se sousedy nebylo snadné

  • 13. listopadu
    1918
    Karel I. se vzdává uherského trůnu — konec unie

Tomáš Masaryk

1850–1937
  • 14. listopadu
    1918
    Národní shromáždění oficiálně zvolilo Masaryka prezidentem
  • 21. prosince
    1918
    Masaryk se vrací do Prahy z emigrace
  • 10. září
    1919
    Saint-Germainská smlouva z roku 1919 oficiálně uznala rozpad Rakousko-Uherska a potvrdila mezinárodní uznání Československa
  • 10. prosince
    1919
    Založení univerzity v Brně
  • 29. února
    1920
    Přijetí Ústavy Československa
  • 14. března
    1920
    Masaryk znovu zvolen prezidentem
  • 28. října
    1920
    Zaveden zákon o všeobecném povinném vzdělávání
  • 25. ledna
    1921
    Premiéra hry Karla Čapka R.U.R., poprvé použito slovo „robot“
  • 1. března
    1921
    Publikace prvního dílu románu Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka“
  • 15. března
    1921
    První sčítání lidu v Československu
  • 23. dubna
    1921
    Vznik Malé dohody — svazu Československa, Rumunska a Jugoslávie
  • 1922
    Oficiální vznik Velké Prahy — sloučení okolních částí do jednoho města
  • 1923
    Umělkyně Marie Čermínová, známá pod pseudonymem Toyen, vstupuje do české skupiny Devětsil, později se stává součástí mezinárodního surrealistického hnutí
  • Jaro
    1923
    Československo se stává největším exportérem průmyslových výrobků ve východní Evropě
  • 18. května
    1923
    Začátek vysílání Českého rozhlasu (Český rozhlas)
  • 10. září
    1923
    Československo se připojuje k Lize národů
  • 1925
    Začátek výroby automobilů značky Škoda v Mladé Boleslavi
  • Únor
    1925
    Posmrtné vydání románu Franze Kafky „Proces“
  • 1926
    Vznik loutkové postavy Hurvínek — symbolu českého humoru a dětství
  • 27. června
    1927
    Další zvolení Masaryka
  • 28. května
    1929
    Dokončení stavby Katedrály svatého Víta v Praze, započaté již v roce 1344 (architekti — Petr Parléř, Josef Mocker, Kamil Hilbert)
  • 24. října
    1929
    Světová hospodářská krize zasahuje Československo
  • 30. července
    1933
    Růst vlivu Sudetoněmecké strany
  • 24. března
    1934
    Poslední zvolení Masaryka
  • 1. října
    1934
    Zhoršení etnického konfliktu v Sudetech
  • 14. prosince
    1935
    Rezignace Masaryka na prezidentský úřad

Edvard Beneš

1884–1948
  • 18. prosince
    1935
    Edvard Beneš zvolen prezidentem Československa
  • 7. března
    1936
    Německo remilitarizuje Rýnskou zónu — hrozba pro Československo sílí
  • 1. září
    1937
    Eskalace požadavků Sudetoněmecké strany na připojení k Německu
  • 12. března
    1938
    Anschluss Rakouska — Československo se ocitá v bezprostředním sousedství Třetí říše
  • 13. září
    1938
    Masové nepokoje v Sudetech, inspirované nacisty — záminka pro zásah Německa
  • 15. září
    1938
    Hitler se setkává s Chamberlainem a požaduje Sudety
  • 21. září
    1938
    Francie a Británie doporučují Československu předat Sudety Německu

Druhá Československá republika

Edvard Beneš

1884–1948
  • 30. září
    1938
    Mnichovská dohoda: Československo je nuceno předat Sudety Německu
  • 1. října
    1938
    Československo zahajuje evakuaci ze Sudet
  • 1.–2. října
    1938
    Polská vojska obsazují Zaolzí — území sporné od 20. let
  • 5. října
    1938
    Edvard Beneš podává demisi a opouští zemi

    Mnichovská dohoda byla hořkým zklamáním. Československo ztrácelo území i důvěru v budoucnost. Zdálo se, že se stát rozpadá přímo před očima

  • 6. října
    1938
    Vyhlášena autonomie Slovenska — počátek Druhé republiky
  • 2. listopadu
    1938
    První vídeňská arbitráž: část Slovenska a Podkarpatské Rusi předána Maďarsku
  • 22. listopadu
    1938
    Částečná autonomie Podkarpatské Rusi v rámci Druhé republiky

Emil Hácha

1872–1945
  • 30. listopadu
    1938
    Emil Hácha se stává prezidentem Československa
  • 1939
    Zatčení a smrt umělce a spisovatele Josefa Čapka
  • 14. března
    1939
    Slovensko vyhlašuje nezávislost – vznik Slovenské republiky
  • 15. března
    1939
    Po ultimátu v Berlíně Emil Hácha souhlasí se vstupem německých vojsk

Protektorát Čechy a Morava

Emil Hácha

1872–1945
  • 16. března
    1939
    Vznikl Protektorát Čechy a Morava pod správou Německa
  • 23. března
    1939
    Maďarsko anektuje zbývající část Podkarpatské Rusi
  • 1. října
    1939
    Edvard Beneš formuje exilovou vládu Československa v Paříži
  • 19. června
    1940
    Po porážce Francie se exilová vláda evakuuje do Londýna

    Temné roky okupace. Na ulicích strach, na vesnicích udavači a ve sklepích odboj. Češi bojovali za svou čest, i když se zdálo, že Evropa je ztracená

  • 21. července
    1940
    Velká Británie oficiálně uznává exilovou vládu Československa
  • Srpen
    1940
    Československý národní výbor přeměněn na exilovou vládu
  • 27. května
    1942
    Jan Kubiš a Josef Gabčík smrtelně zranili Reinharda Heydricha během operace „Anthropoid“

    Atentát na Heydricha a následné represe se staly symbolem neuvěřitelné odvahy českého odboje — za cenu tisíců životů

  • 10. června
    1942
    V reakci na atentát na Heydricha nacisté vypálili vesnici Lidice a popravili všechny muže
  • 3. srpna
    1942
    Exilová vláda Československa je uznána USA
  • 27. září
    1943
    Obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Francií
  • 29. srpna
    1944
    Slovenské národní povstání
  • 17. září
    1944
    Deklarace exilové vlády o obnovení předválečných hranic
  • 5. dubna
    1945
    Vznik Košického vlády — začátek Třetí republiky
  • 26. dubna
    1945
    Osvobození Brna
  • 5. května
    1945
    Začátek Pražského povstání
  • 8. května
    1945
    Kapitulace Německa. Konec druhé světové války v Evropě

Třetí Československá republika

Edvard Beneš

1884–1948
  • 9. května
    1945
    Ukončení Pražského povstání. Vstup spojeneckých vojsk do města. Konec Protektorátu a začátek Třetí republiky
  • Červen
    1945
    Začátek organizovaného přesunu německy mluvícího obyvatelstva podle rozhodnutí Postupimské konference — v kontextu složité poválečné situace
  • Léto
    1945
    Edvard Beneš se vrací do Československa a de facto vykonává funkci prezidenta

    Válka skončila a znovu se objevila naděje: vybudovat novou zemi bez fašismu. Tato naděje se však ukázala jako příliš křehká — komunisté už se chystali převzít kontrolu

  • 28. října
    1945
    Edvard Beneš je oficiálně potvrzen prezidentem Československa
  • 26. května
    1946
    Vítězství komunistů ve volbách. Gottwald — premiér
  • 1. července
    1946
    Konání prvního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech (KVIFF)
  • 1948
    Vydání básnické sbírky Františka Hrubína „Hirošima“
  • 25. února
    1948
    Únorová krize a nástup komunistů k moci

Československá republika

Klement Gottwald

1896–1953
  • 14. března
    1948
    Prezidentem Československa se stává Klement Gottwald — vůdce komunistické strany
  • 7. června
    1948
    Edvard Beneš odstupuje po odmítnutí podepsat novou ústavu
  • 27. června
    1950
    Poprava Milady Horákové po politickém procesu — tragický symbol doby

    V letech 1948–1989 měl skutečnou moc vůdce komunistické strany, nikoli prezident.

Antonín Novotný

1904–1975
  • 14. března
    1953
    Smrt Gottwalda. Novotný se stává prvním tajemníkem
  • 21. března
    1953
    Antonín Zápotocký zvolen prezidentem
  • 1. března
    1957
    Premiéra prvního kresleného filmu o Krtkovi (Krtek), vytvořeného Zdenkem Milerem
  • 19. listopadu
    1957
    Antonín Novotný zvolen prezidentem
  • 1950.–1960. léta
    Rozkvět československého průmyslového designu — sklo, nábytek, lampy, domácí spotřebiče
  • 1. května
    1958
    Československý pavilon získává Grand Prix na Expo 1958 v Bruselu

Československá socialistická republika

Antonín Novotný

1904–1975
  • 11. července
    1960
    Přijata ústava ČSSR, vyhlášen socialismus
  • 1961
    Český vědec Otto Wichterle vyvíjí měkké kontaktní čočky
  • 2. ledna
    1965
    Vysílání prvního dílu pořadu Večerníček — symbolu českého dětství
  • Říjen
    1965
    Začátek ekonomických reforem Oty Šika
  • 1960. léta
    Rozkvět československé „nové vlny“ v kině: Forman, Menzel, Chytilová
  • 31. října
    1967
    Studentské protesty na Strahově

Alexander Dubček

1921–1992
  • 5. ledna
    1968
    Alexander Dubček zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ
  • 22. března
    1968
    Ludvík Svoboda zvolen prezidentem Československa
  • 5. dubna
    1968
    Vyhlášen kurz na „socialismus s lidskou tváří“
  • Jaro
    1968
    Sovětské vedení zesiluje kontrolu nad situací v Československu — zesilují se rozpory ohledně kurzu reforem
  • 26. dubna
    1968
    Zrušení cenzury v Československu

    Zdálo se, že se vrátila naděje: svoboda slova, reformy, úsměvy v ulicích. Bylo to Pražské jaro — pokus vybudovat socialismus bez strachu a cenzury. Bohužel ale netrvalo dlouho

  • 1. května
    1968
    Masové prvomájové demonstrace na podporu reforem
  • 27. června
    1968
    Publikace manifestu „Dva tisíce slov“ Ludvíka Vaculíka
  • 29. července
    1968
    Kreml požaduje ukončit „liberální kurz“ a vrátit stranu k tvrdé linii. Začínají uzavřené jednání v Čiernej nad Tisou
  • 3. srpna
    1968
    V Bratislavě strany podepisují deklaraci o věrnosti socialismu, ale nedůvěra nezmizela
  • 13. srpna
    1968
    Telefonát Brežněva Dubčekovi s ultimátem
  • 20. srpna
    1968
    Vstup vojsk Varšavské smlouvy — potlačení Pražského jara
  • 21. srpna
    1968
    Začátek okupace Prahy, masivní odpor. Obsazení rozhlasových stanic a letišť. Dubček a vedení ČSSR zatčeni a odvezeni do Moskvy

    Když ulicemi Prahy začaly jezdit tanky, bylo jasné: starý režim se moci bez boje nevzdá. Začala „normalizace“ a země se znovu ponořila do šedi a mlčení

  • 22. srpna
    1968
    Radio Praha pokračuje ve vysílání z podzemí
  • 23. srpna
    1968
    Po celé zemi — mírové demonstrace a akty občanského odporu
  • 24. srpna
    1968
    V Moskvě probíhají napjatá jednání za účasti československého vedení
  • 27. srpna
    1968
    Dubček podepisuje Moskevský protokol pod nátlakem
  • 28. srpna
    1968
    Dubček se vrací do Prahy za tlaků ze strany SSSR
  • 9. září
    1968
    Parlament Československa formálně ratifikuje Moskevský protokol
  • 28. října
    1968
    Masové demonstrace k výročí založení Československa
  • 1. prosince
    1968
    Začíná „normalizace“: propuštěno stovky liberálních úředníků
  • 1. ledna
    1969
    Zřízena federace: Česká a Slovenská republika uvnitř ČSSR
  • 16. ledna
    1969
    Upálení Jana Palacha jako protest proti okupaci
  • 19. ledna
    1969
    Smrt Jana Palacha. Začíná celonárodní smutek
  • 25. února
    1969
    Upálení Jana Zajíce na Václavském náměstí
  • 4. dubna
    1969
    Upálení Evžena Pluha v Jihlavě

Gustáv Husák

1913–1991
  • 17. dubna
    1969
    Odchod Dubčeka a zvolení Husáka prvním tajemníkem
  • Květen
    1971
    Vlna vyloučení z Komunistické strany — více než 300 000 lidí
  • 14. listopadu
    1971
    Parlamentní volby bez opozice — upevnění „normalizace“
  • 1. ledna
    1972
    Schválení programu ideologické konsolidace
  • Březen
    1973
    Vyloučen z strany Alexander Dubček
  • 29. května
    1975
    Gustáv Husák zvolen prezidentem Československa
  • 6. ledna
    1977
    Publikace „Charty 77“ — začátek lidskoprávního hnutí
  • Říjen
    1979
    Založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)
  • Květen
    1980
    Kulturní izolace: zákazy západní hudby a knih
  • 5. března
    1984
    Ocenění Jaroslava Seiferta Nobelovou cenou za literaturu
  • 5. července
    1984
    Milan Kundera vydává román „Nesnesitelná lehkost bytí“ ve Francii
  • Březen
    1986
    Vzestup zájmu o samizdat a domácí divadla
  • 10. listopadu
    1987
    Neoficiální shromáždění v Praze — začátek tlaku zdola

Miloš Jakeš

1922–2020
  • 17. prosince
    1987
    Gustáv Husák odchází z funkce prvního tajemníka po tlaku z Moskvy. Miloš Jakeš — nový šéf KSČ
  • 1988
    Premiéra prvního celovečerního filmu Jana Švankmajera „Něžné příběhy“
  • 25. března
    1988
    Demonstrace v Bratislavě za náboženské svobody — začátek tlaku na ulici
  • 21. srpna
    1988
    Rozprášení demonstrace při výročí invaze 1968
  • 10. listopadu
    1988
    Masové protesty k výročí založení Československa
  • 28. října
    1989
    Protesty k výročí republiky
  • 17. listopadu
    1989
    Začátek Sametové revoluce

    Byla to jen studentská demonstrace, ale změnila všechno. Během několika týdnů se celý režim zhroutil a země se probudila v novém světě — bez strachu, bez stranických průkazů, s otevřenou budoucností

  • 19. listopadu
    1989
    Vznik Občanského fóra vedeného Václavem Havlem
  • 20. listopadu
    1989
    Demonstrace v Praze: více než 200 000 lidí na Václavském náměstí

Karel Urbánek

* 1941
  • 24. listopadu
    1989
    Politbyro KSČ v plném složení podává demisi. Karel Urbánek jmenován prvním tajemníkem ÚV KSČ — poslední v historii
  • 27. listopadu
    1989
    Všeobecná dvouhodinová stávka po celém Československu
  • 4. prosince
    1989
    První jednání mezi Občanským fórem a vládou
  • 10. prosince
    1989
    Rezignace Gustáva Husáka na funkci prezidenta. Jmenování Mariana Čalfy pověřeným premiérem
  • 18. prosince
    1989
    Čalfa představuje novou vládu národního usmíření (včetně opozičních činitelů)
  • 29. prosince
    1989
    Václav Havel zvolen prezidentem Československa

Česká a Slovenská Federativní Republika

Václav Havel

1936–2011
  • 29. března
    1990
    Přejmenování země na Českou a Slovenskou federativní republiku
  • 8.–9. června
    1990
    První svobodné parlamentní volby po roce 1946
  • 5. července
    1990
    Havel znovu zvolen parlamentem na druhé období
  • 5. října
    1990
    Debut Jaromíra Jágra v NHL — začátek kariéry legendy českého hokeje
  • 10. prosince
    1990
    Přijetí Deklarace práv a svobod

    Sametová revoluce byla jako výdech po dlouhém spánku. Lidé vyšli do ulic a režim padl bez krveprolití. Země hledala svou cestu mezi minulostí a budoucností — již s otevřenýma očima

Jan Stráský

1940–2019
  • 20. července
    1992
    Václav Havel odstupuje z funkce prezidenta Československa na protest proti rozpadu federace
  • 1. září
    1992
    Dohoda o rozdělení Československa
  • 16. prosince
    1992
    Přijetí Ústavy České republiky
  • 31. prosince
    1992
    Oficiální konec Československa

Česká republika

  • 1. ledna
    1993
    Vznik České republiky

Václav Havel

1936–2011
  • 26. ledna
    1993
    Po rezignaci v souvislosti s rozpadem federace se Václav Havel vrací jako první prezident samostatné České republiky
  • 2. února
    1994
    Vstup Ústavy České republiky v platnost
  • 22. února
    1998
    Český tým vítězí v hokeji na olympiádě v Naganu
  • 12. března
    1999
    Vstup Česka do NATO

    Dnes je Česko plnoprávným členem evropského světa. Volí si spojence, buduje ekonomiku, hlasuje, diskutuje, učí se — a jako vždy kráčí vpřed, aniž by ztratilo samo sebe

Václav Klaus

* 1941
  • 7. března
    2003
    Zakladatel Občanské demokratické strany Václav Klaus nastupuje do úřadu prezidenta České republiky
  • 1. května
    2004
    Vstup Česka do Evropské unie
  • 21. prosince
    2007
    Přistoupení Česka k Schengenské dohodě
  • 18. prosince
    2011
    Úmrtí Václava Havla

Miloš Zeman

1944–2023
  • 26. ledna
    2013
    Miloš Zeman je zvolen prezidentem České republiky
  • 1. října
    2019
    Úmrtí Karla Gotta

Petr Pavel

* 1961
  • 28. ledna
    2023
    Petr Pavel je zvolen prezidentem České republiky

Autor projektu: Alexej Čerenkevič

Nápad, design, vývoj
cherenkevich.com

Dějiny Česka jsou neobyčejně mnohovrstevnaté. Proplétají se v nich státy, kultury a lidské osudy — a právě to je činí tak fascinujícími, i když místy složitými a nepřehlednými. Jsem designér a mým způsobem, jak věcem porozumět, je vizualizace. Tak vznikl tento projekt: časová osa, kde jsou dějiny seřazeny do jednoho plynulého toku, aby bylo vidět, jak se události, vládci a kulturní proměny navzájem ovlivňovaly.

Projekt vychází z mého osobního bádání. Nejsem profesionální historik a je možné, že se v něčem mýlím. Pokud víte, jak by se dal vylepšit, nebo kde by mohl najít uplatnění — jsem otevřený spolupráci.

Tato stránka používá soubory cookie výhradně pro analytické účely. Cookie jsou malé textové soubory, které nám pomáhají pochopit, jak návštěvníci se stránkou interagují. Žádné osobní údaje nejsou shromažďovány ani ukládány. Používáme Google Analytics ke sběru anonymních údajů o používání. Analytické soubory cookie můžete přijmout nebo odmítnout prostřednictvím banneru. Soubory cookie můžete také kdykoli vypnout v nastavení svého prohlížeče.